OTRAVY OXIDEM UHELNATÝM

OTRAVY OXIDEM UHELNATÝM

Vážení občané,

dle informace Moravskoslezského kraje došlo v letošním roce k velkému nárůstu počtu případů otrav oxidem uhelnatým (kysličník uhelnatý, CO). Apelujeme tímto na Vás, abyste se zamysleli nad riziky spojenými se zanedbáváním pravidelných kontrol spotřebičů, revizí komínů, neodbornou opravou spotřebičů a zateplováním budov. Snížit nebezpečí otravy můžete také nákupem a instalací účinných detektorů úniku CO, které jsou k dostání již v řádu několika set korun. Včasná a účinná prevence je nejspolehlivějším nástrojem řešení rizik.

Informace o působení nebezpečného plynu a prevence

Oxid uhelnatý a další nebezpečné plyny v domácnosti
Každý den používáme v domácnostech k vaření, ohřevu vody nebo topení nebezpečné plyny. Tyto plyny mohou při špatné údržbě nebo technické závadě spotřebiče ohrozit náš život. Instalací detektorů plynů, prováděním pravidelných kontrol a revizí spotřebičů, včetně rozvodů, můžeme eliminovat riziko vyplývající z jejich používání na minimum.

Oxid uhelnatý
Oxid uhelnatý CO je silně jedovatý plyn bez zabarvení a zápachu. Člověk jej nedokáže při kontaktu nikterak rozpoznat, což je jeho největší zrádnost. Kvůli těmto vlastnostem je přezdívaný jako tichý zabiják. Nejčastěji může vzniknout při závadě na spalovacím zařízení (plynová karma, kotel nebo benzinové motory a jimi poháněné přístroje). Nejčastější příčinou je nedokonalé spalování při špatném přístupu vzduchu (nízká hladina kyslíku v uzavřeném prostoru nebo ucpání otvoru pro přisávání kyslíku do přístroje).

Oxid uhelnatý je velmi nebezpečný nejen kvůli své vysoké toxicitě, ale také proto, že jen pomocí vhodného vybavení určeného k jeho detekci (detektoru/měřícího zařízení oxidu uhelnatého) můžeme jednoznačně posoudit, zdali nejsme pod jeho vlivem.

Kdo je v ohrožení před oxidem uhelnatým?
Každá osoba, která žije v prostředí s potenciální hrozbou intoxikace oxidem uhelnatým, je vystavena jeho vlivu. Nicméně účinky oxidu uhelnatého ve stejné koncentraci mohou na dva lidi (jejich organismus) působit rozdílně.
Skupiny s největším rizikem jsou
—novorozenci, kojenci a děti,
— těhotné ženy,
— senioři,
— lidé se srdečními vadami a respiračními chorobami,
— zvířata.

Příznaky otravy oxidem uhelnatým

Největší zrádností oxidu uhelnatého je jeho nemožnost jakkoliv jej ucítit nebo vidět. První příznaky lehké otravy jsou podobné obyčejné chřipce.

Příznaky lehké otravy —bolest hlavy, únava a nevolnost, závratě
Příznaky těžké otravy —zvracení, ztráta koordinace, ztráta vědomí, smrt

Jak se vyhnout otravě oxidem uhelnatým
Pro zajištění maximálního bezpečí a minimalizace vzniku oxidu uhelnatého je dobré zajistit několik kroků a ty striktně dodržovat:
—při instalaci spotřebiče s možností vzniku CO vždy využít odborníka nebo firmu a dodržet všechny parametry uvedené výrobcem,
—pravidelně provádět předepsaný a kvalifikovaný servis a revize, zejména u plynových spotřebičů v domácnosti,
—neprovozovat přenosná spalovací zařízení v uzavřené místnosti, a to ani při otevřených oknech,
—v rizikových místech vždy instalovat a udržovat hlásič oxidu uhelnatého,
—nepoužívat kempingové vařiče v uzavřených prostorách, pokud to není výslovně uvedeno v manuálu k vařiči,
—nespalovat tuhá paliva v místnosti u zařízení, která k tomu nejsou určena,
—vyvarovat se používání kamen na tekutá paliva v místnostech určených ke spaní,
—nepřikrývat otvory určené k přisávání vzduchu do místnosti nebo do spalovacího zařízení,
—při výměně oken za nová lépe těsnící se ujistit, že do místnosti je dostatečný přísun kyslíku,
—při použití odsavače par se ujistěte, že existuje i cesta, kudy může kyslík zpět do místnosti.

Co dělat při zasažení oxidem uhelnatým
Pokud dojde k nadýchání oxidu uhelnatého nebo naleznete takto zasaženou osobu:
—okamžitě ji dostaňte ze zamořeného prostoru na čerstvý vzduch,
—zajistěte dostatečnou informovanost okolí, aby nedošlo k dalšímu zasažení osob,
—nikdy se nevracejte zpět do zasaženého prostoru,
—pokud nelze zajistit zdroj oxidu uhelnatého, požádejte o pomoc hasiče.

Zdroje oxidu uhelnatého
Obecně se dá říci, že jimi jsou všechna zařízení spalující jakékoliv palivo. Nejčastěji sem patří:
—karmy,
—plynové kotle,
—kotle na dřevo, uhlí nebo topný olej,
—krby, krbová nebo kachlová kamna,
—plynové ohřívače a přímotopy,
—plynové trouby a sporáky,
—zařízení poháněné motorem, jako jsou přenosné generátory, automobily,
—zařízení provozována v domácnostech a jiných uzavřených prostorách.

Výše uvedená zařízení mohou být zdrojem oxidu uhelnatého za následujících podmínek:
—v případě, že byla nesprávně instalovaná, došlo k jejich poškození,
—odtah kouřovodů nebo vedení spalinových cest je poškozené, zanesené nebo jiným způsobem blokované,
—do objektu není zajištěn dostatečný přísun čerstvého vzduchu.

Zdrojem CO mohou být také auta v garáži s nastartovaným motorem nebo grily používané v uzavřených prostorách.
Často dochází také k tomu, že se oxid uhelnatý vyskytne v důsledku zpětného tahu či změn atmosférického tlaku.

Další ohrožující plyny
Metan je hlavní složkou zemního plynu, je hořlavý a výbušný.
Propan-butan je hořlavý a výbušný.

Detektory
Detektory signalizují přítomnost nebezpečného plynu již při velmi malých koncentracích, kdy ještě není přímo ohrožen váš život.

Výhody detektorů:
pořizovací cena není vysoká v porovnání s uchráněným majetkem a životy,
—nízké náklady na provoz, malé rozměry a hmotnost,
—dlouhá životnost a poskytovaná záruka,
—jednoduchý způsob instalace a manipulace,
—zvukový i vizuální alarm,
—možnost umístění do všech obytných prostor (vlhko, teplo).

Umístění detektorů
Detektor metanu (zemního plynu) se umisťuje cca 30 cm pod stropem na stěnu, protože metan je lehčí než vzduch a stoupá ke stropu.
Detektor propan-butanu se umisťuje cca 10 cm nad podlahou, protože propan-butan je těžší než vzduch a šíří se při zemi.
Detektor oxidu uhelnatého se umisťuje cca 15 cm pod stropem nebo do výše očí a současně do blízkosti karem a kotlů, protože oxid uhelnatý je mírně lehčí než vzduch a stoupá ke stropu. Pokud máte jakýkoli spotřebič používající plyn nebo uskladněné plynové lahve, je vhodné do stejné místnosti umístit i detektor hořlavých plynů.

Zdroj: HZS MSK, CZKOM
Další informace: http://www.hzscr.cz/clanek/informacni-letaky.aspx

Další článek:
Předchozí článek: