ČIŠTĚNÍ A KONTROLY KOMÍNŮ

ČIŠTĚNÍ A KONTROLY KOMÍNŮ

Přestože venku nám zelená příroda, kvetou stromy a keře a topná sezona je u konce, chtěli bychom zde upozornit na některé změny, které se týkají čištění, kontrol a revizí spalinových cest —komínů.
Začátkem letošního roku vstoupil v platnost nový zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), který zrušil nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, a stanovil prováděcí vyhláškou práva a povinnosti v oblasti čištění, kontrol a revizí spalinových cest.
Hasičský záchranný sbor kraje ze zákona provádí pouze kontroly právnických osob a podnikajících fyzických osob a jejich provozované činnosti. Kontrolují platnost a úplnost všech revizí, tedy i komínů. V případě fyzických osob se také nic nezměnilo a povinnost kontroly a čištění komínového tělesa si musí zajistit majitel objektu. Zákon neumožňuje hasičům provádět kontroly fyzických osob, tj. běžných občanů. Povinnost čištění komínů nebo kontroly komínové cesty hasičům za běžného stavu ze zákona nepřísluší. V případě požáru a podezření na příčinu vzniku od komínového tělesa může vyšetřovatel hasičů zjišťovat, v jakém stavu jej majitel nemovitosti udržoval. V tomto případě bude poskytovat informace příslušné pojišťovně, která může na jejich základě krátit plnění pojistné události.

Čištění —si může každý majitel nemovitosti s topidlem na tuhá paliva do 50 kW provádět sám. Četnost čištění spalinových cest viz tabulka.

Čisticí práce —jsou to práce, při kterých dochází k čištění (vymetání) vnitřní části spalinových cest. Při této činnosti se odstraňují nejen pevné zbytky spalin usazené na vnitřních stěnách spalinových cest sloužících pro odtah spalin od spotřebičů na pevná paliva, ale i usazeniny spalin od spotřebičů na plynná a kapalná paliva, vzniklé chemickou reakcí mezi kondenzáty spalin a materiálem, ze kterého je vnitřní část spalinové cesty provedena (např. kovové komínové vložky). Pro tuto činnost je nutno používat vhodné pracovní nářadí. Za vhodné pracovní nářadí lze považovat takové, které vyhovuje požadavkům výrobce spalinové cesty, případně je v souladu s pravidly praxe v oboru kominictví.

Kontrola —musí vždy provádět osoba odborně způsobilá s živnostenským oprávněním v oboru kominictví. Četnost kontrol spalinových cest viz tabulka.

Revize —revizi smí provádět pouze osoba odborně způsobilá s živnostenským oprávněním v oboru kominictví, která je zároveň revizním technikem komínů nebo specialistou bezpečnosti práce —revizním technikem komínových systémů nebo revizním technikem spalinových cest.

Nová právní úprava zavádí požadavek provádět čištění spalinové cesty (komín a kouřovod) pouze odborně způsobilou osobou, kterou je, stejně jako v případě kontroly spalinové cesty, držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví. Zároveň je umožněno v případě spalinové cesty sloužící pro odtah spalin od spotřebiče na pevná paliva se jmenovitým výkonem do 50 kW včetně provádět její čištění svépomocí. Ovšem i v tomto případě musí být prováděna kontrola spalinové cesty odborně způsobilou osobou (kominíkem) nejméně jednou ročně.

I když je prokázané, že největší nebezpečí požáru hrozí u spalinových cest od spotřebičů na pevná paliva, mohou tyto cesty, pokud jsou na ně připojeny spotřebiče o jmenovitém výkonu do 50 kW včetně, čistit i laici neboli osoby, které mají přístup ke spalinové cestě na základě vlastnického či uživatelského vztahu, nebo mají svolení od majitele, provozovatele spotřebiče paliv a spalinové cesty. Tyto osoby by měly splňovat alespoň minimální předpoklady pro čištění —např. fyzickou zdatnost, základní odborné znalosti (dovednosti) a samozřejmě mít i odpovídající vybavení. Spalinové cesty od spotřebičů na kapalná a plynná paliva mohou čistit jen odborně způsobilé osoby v oboru kominictví.

Nově stanovená podmínka nechat zkontrolovat (vyčistit) komín a kouřovod odborně způsobilou osobou nejméně jedenkrát za rok a čistit komín svépomocí častěji přinese občanům i právnickým a podnikajícím fyzickým osobám úsporu nákladů na čištění komínů, popř. spalinové cesty, oproti původní právní úpravě. Čištění svépomocí, které návrh nařízení nabízí jako možnost, nikoliv jako povinnost, přináší největší změnu pro podnikající fyzické osoby a pro fyzické osoby, protože ty podle stávající úpravy tuto možnost dosud neměly (i když současná právní úprava byla těžko vymahatelná). Právnické osoby (organizace) měly umožněno čištění komínu svépomocí pouze za určitých podmínek.

Kominík —historie řemesla
Kominická historie sahá až do doby, kdy tehdejšímu lidstvu počaly vadit požáry vznikající od komínů, ve kterých vyhořely saze. Dříve používané doškové nebo šindelové střechy snadno vzplály, jakmile došlo ke komínovému požáru. Z počátku si lidé vymetali komíny sami. Komíny byly čištěny před velkými svátky a hlavně v tak zvaných „sazometných středách“. Tuto práci vykonávali v obecních budovách biřici, v pivovarech pomahači a některé komíny si mohli čistit a vypalovat hospodáři sami.

Lhůty čištění a kontrol spalinové cesty
Vysvětlivky a podmínky
1. Za sezonní provoz se považuje provoz spalinové cesty po dobu nepřesahující součet 6 měsíců v kalendářním roce.
2. U jednovrstvého (nevyvložkovaného) zděného komínu pro spotřebiče na plynná paliva se lhůty kontrol a čištění řídí lhůtami kontrol a čištění spalinové cesty určené pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva.
3. Při čištění a kontrolách jednou, dvakrát nebo třikrát ročně se tyto činnosti provádí v přiměřených časových odstupech, přičemž mezi jednotlivými čištěními a kontrolami prováděnými dvakrát nebo třikrát ročně nesmí uplynout doba kratší 3 měsíců.
4. Pojistný (rezervní) komín používaný pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva v případech, kdy nelze zajistit topení jiným způsobem, se čistí a kontroluje ve stejných lhůtách jako spalinová cesta určená pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva.
5. Spalinová cesta pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva sloužícího k přípravě pokrmů jako poskytované stravovací služby se čistí a kontroluje nejméně jedenkrát za dva měsíce.
6. Ve stavbě pro rodinnou rekreaci1) se čištění provádí nejméně jedenkrát ročně a kontrola nejméně jedenkrát za dva roky.
7. Spalinovou cestu, na kterou byla při zahájení provozu provedena revize, na kterou je připojen původní spotřebič paliv, a která nebyla v provozu od předchozí kontroly a čištění déle, než je doba vyplývající ze lhůt čištění spalinové cesty uvedených v této příloze, není nutné do jejího opětovného uvedení do provozu kontrolovat a čistit; čištění a kontrola spalinové cesty se provedou před opětovným uvedením spotřebiče paliv do provozu.
8. U nepoužívaného komína, od kterého je odpojen spotřebič paliv a komínový průduch, byl v sopouchu uzavřen a v ústí uzavřen a zabezpečen proti vnikání dešťových srážek, při zachování funkce větrání, se kontrola a čištění neprovádí.
9. Spalinová cesta pro odvod spalin od kondenzačního spotřebiče na plynná paliva se čistí a kontroluje nejméně jedenkrát za dva roky.
1) § 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
Postupem času se o tyto práce začali zajímat jednotlivci, kteří se čištění komínů zvlášť věnovali, a tak vzniklo řemeslo kominické. Řemeslo kominické bylo v začátcích primitivní a velice povrchní.

Zprávy o kominících profesionálech jsou až z 16. století, což souviselo s růstem měst a větším důrazem na protipožární prevenci. Tehdy se v Čechách objevili první „mestkomináři“ původem z Itálie (Vlaši).

Čeští panovníci a ostatní šlechta si zvali do Čech vlašské stavitele, kteří se zde usazovali. Za nimi přišli i vlašští mestkomínové, aby svým usídlencům čistili komíny, a tak se ujali čištění komínů i u našich občanů. Jedním z prvních známých mestkomínů byl Gabriel Marian, který se v Praze-Hradčanech objevil v roce 1568. Dále jej následovali další mestkomínové, jako byli Tomáš della Moniga, Bartoloměj a Matěj de Martini. Největších privilegií od císaře Rudolfa II. získal Matěj de Martini, kterého učinil mistrem u císařského dvora za to, že získával smolné saze pro císařského alchymistu Kellyho, rytíře z Imany, který chtěl s touto pomocí vyrábět zlato.

Když se Kellymu podařil pokus pozlatit kovové předměty, dostal de Martini ještě odměnou povolení také pro své tovaryše nosit zvláštní kominický šat podle návrhu císařského osobního lékaře a právo majetnosti na císařské vinici pod Petřínem. První zprávy o českých mestkomínech jsou z roku 1572 z Pardubic, z roku 1589 ze Stříbra a z roku 1590 z Mladé Boleslavi. Mestkomínové byli placeni formou naturálií a jen málo obcí si vydržovalo za plat svého mestkomína, aby vytíral a před požáry chránil. Na Nový rok chodili s koledou a vinšujíce všeho dobrého rozdávali lidem novoroční přání takzvané „škartice“.

Kominické řemeslo patřilo v Čechách k privilegovaným. První kominický cech byl založen v roce 1626 v Třeboni a v roce 1748 „Pražský kominický cech“ s vlastní pečetí sv. Floriána. V roce 1821 byla Dekretem zemské vlády vydána ustanovení o propůjčování kominické živnosti. Počet kominíků narůstal, a vláda proto ustanovila, že jejich počet má odpovídat potřebám obyvatelstva. K povinnostem policie patřilo dbát na to, aby majitelé domů povolovali přístup do svých domů za účelem čištění komínů. Největší rozkvět kominíci zažívali v době průmyslové revoluce, kominická živnost tehdy patřila k velice privilegovaným. Komínů bylo v každém městě mnohokrát víc než kostelních věží. Cechy, jejichž původní podoba už moderním požadavkům nevyhovovala, se začínaly měnit na jiná oborová sdružení té doby. V roce 1868 vznikla proto například Jednota kominických tovaryšů ku vzájemné podpoře v Praze. Později se tato organizace po přidružení mistrů přejmenovala na Jednotu kominíků a fungovala až do 50. let 20. století, kdy byly zrušeny živnosti. Podobná kominická sdružení vznikala i v dalších českých městech. Jednotlivá místní společenstva kominíků zastřešovala Zemská jednota společenstev mistrů kominických pro království České se sídlem v Praze.

Účelem kominických cechů a jednot bylo hájit zájmy kominické živnosti. V důsledku nárůstu komínů i kominíků bylo potřeba stanovit vymetací obvody, aby se kominíci nehádali o komíny. Kominický spolek se také podílel na propagaci živnosti. Především však každá kominická asociace jednala za své členy s tehdejšími úřady a vyjednávala za jednotlivé kominíky vše, co bylo k práci a provozu této živnosti potřebné. S činností spolku souvisela i výuka nových kominických učňů.

Pražská Jednota kominíků fungovala až do 50. let 20. století, kdy byly živnosti v rámci znárodňování zrušeny. Stejně dopadly i všechny tuzemské kominické svazy. Kominíci pak vykonávali svou práci pod hlavičkou družstev typu OPBH (Obvodní podnik bytového hospodářství) nebo jejich podomní činnost kontrolovaly národní výbory. Když bylo na konci 60. let 20. století soukromé podnikání znovu na krátko povoleno, byla činnost kominické jednoty obnovena a vydržela až do roku 1981, kdy byla opět zrušena. Obnovena pak byla až po roce 1989.

V ČR existuje v současné době Společenstvo kominíků ČR, které je dobrovolnou profesní organizací sdružující podnikající fyzické a právnické osoby v oboru kominík. Patronem kominíků a hasičů je sv. Florián.

Stejnokroj kominíka
Zajímavý je pracovní oděv kominíka, podle kterého ho každý pozná. Tradiční český kominický vzhled tvoří černé kalhoty a blůza, bílá čapka a přes rameno mu samozřejmě visí kominická štětka. Právě bílá čapka odlišuje české kominíky od většiny jejich kolegů z jiných zemí. Záleží totiž vždy na tradici dané země. Pracovní stejnokroj kominíka se totiž příliš neměnil a navazoval na tradice starší a nejstarší. Bílá pokrývka hlavy českého kominíka patřila už mezi kominické oblečení z doby císaře Rudolfa II. Ten v roce 1589 udělil Matějovi de Martini titul „předního mistra komináře při dvoře císařském“. Součástí tohoto privilegia bylo i stanovení slavnostního šatu, jehož autorem byl Tadeáš Hájek z Hájku, císařův osobní lékař. Byl popsán takto: „kytle řemeslná z černého aksamitu do kolen jdoucí, kukle z kmentu bílého, punčoch bílých a nízké škorně s přezkami stříbřitými a krajkou, k tomu pás široký s naším erbem říše římské“. Až na pár změn se v této podobě udržel kominický stejnokroj dodnes.

Zdroj: HZS ČR, www.kominickyservis.cz, www.ahakomin.cz

Ivan Kabulok
preventista, Sbor dobrovolných hasičů Studénka-nádraží

Hlavním sponzorem webové verze pro Květen 2016:inzerce

Další článek:
Předchozí článek: