TÁBOR BÍLÝCH HADŮ NA KANADSKÉ PACIFICKÉ ŽELEZNIC

TÁBOR BÍLÝCH HADŮ NA KANADSKÉ PACIFICKÉ ŽELEZNIC

Rok nabitý schůzkami, výpravami a jinými akcemi uběhl jako voda a přišel každoroční vrchol činnosti —tábor. Dva týdny her a nových zkušeností, práce i zábavy, měsíčního svitu a orosených rán —a to vše v přátelském kruhu lidí, kteří se na sebe můžou spolehnout a které pojí řada společných zážitků.

Tentokrát jsme se utábořili až v Pardubickém kraji, takže nebyla nouze o poznávání nových míst. Kromě menších výprav do okolí nás neminulo velké dvoudenní putování, které nás zavedlo na zámek Doudleby, do přírodovědného muzea, na rozhlednu Vrbici a hrad Potštejn.

Tématem celotáborové hry byla stavba Kanadské pacifické železnice, při níž tři týmy vydělávaly dolary na materiál potřebný ke stavbě. Ceny materiálu však nebyly stálé, odvíjely se od situace v táboře, proto se kromě fyzické zdatnosti, manuální zručnosti a schopnosti spolupráce velmi dobře uplatnilo také strategické myšlení a pracovitost. Když totiž zůstaly neuklizené sekery, zdražilo se nářadí, naopak dostatečná zásoba dřeva v kuchyni se projevila zlevněním pražců —a tak
podobně. Ze soutěžních úkolů se nejvíce líbil ten, kdy si každý tým za 100 Kč měl nakoupit suroviny a z nich pak na ohni uvařit oběd. Došlo také na mapování, plavbu na člunu s mostní konstrukcí, předávání zprávy pantomimou, kanadský dřevorubecký závod či vytváření co nejvyšší věže ze špejlí.
Kromě tradičního ranního otužování (letos již 10. ročník soutěže o titul Tuleně) jsme zavedli i další zkoušky pevné vůle a schopnosti odříct si něco příjemného —a tak zájemci chodili ještě před budíčkem běhat, zkoušeli vydržet 3 dny bez sladkostí nebo třeba celý den chodit bosky.

To ovšem nebylo zdaleka vše —malovali jsme kulisy a hráli divadlo, zdobili táborové kšiltovky, natáčeli a stříhali reportáž o táboře, pletli vlněné chobotnice. Koupali jsme se v rybníce, hráli lakros, ringo, volejbal, badminton. Nechyběla noční historická hra, ekologické či zdravotnické hry, plnění skautských zkoušek (Plavec, Táborník, Kuchař, Zachránce…), večerní čtení, ohně, úklid lesa…

Jako obvykle byla část programu v režii starších členů, kteří se tím učí vést druhé, předávat jim zkušenosti —a díky tomu se pro ty mladší stávají vzory; reálnějšími a jistě hodnotnějšími, než jsou vzory z televize či počítačových her.
Hodně se zpívalo, nejen společně po večerech, ale i při práci v kuchyni nebo zásobovacích cestách pro nákupy —a to také letošnímu táboru dalo jméno: 20. tábor Bílých hadů nese název Tábor písní.

Děti od 5 let, které si chtějí vyzkoušet aspoň něco málo ze skautské činnosti, zveme na hru o poklad, která v okolí klubovny proběhne v pátek 9. září —více informací najdete na www.bilihadi.skaut.org.

Zuzana Nováková



Další článek:
Předchozí článek: